Sdružení železničních společností pořádá 22.2.2017 seminář pro dopravce
[20.1.2017]
Evropská unie
![]() |
Jízdní řády
![]() |
20.února 2012
Správa železniční dopravní cesty, která spravuje železniční tratě v majetku státu, se snaží zbavit některých regionálních tratí. A to doslova za každou cenu.
V minulém roce proběhl pokus SŽDC zrušit administrativní cestou některé lokálky. Nepovedlo se, ministerstvo dopravy nevyhovělo, neboť vždy se prokázal zájem dopravců na nějako formě provozu drážní dopravy.
Nepovedla se ani snaha drážní dopravu zastavit, až na několik málo výjimek nevyhověl Drážní úřad, vždy se našel nějaký dopravce, co po dráze chtěl jezdit. Snaha o zastavení drážní dopravy je stěží pochopitelná – trať na které je zastavena drážní doprava se stejně musí udržovat jedinou úsporou je nahrazení pěší pochůzky kontrolní jízdou drezíny. Ale jde to pochopit jako předstupeň ke kýženému cíli, kterým je zrušení dráhy: dráhu, na které je zastavena drážní doprava, lze zřejmě snadněji zrušit.
Letos nastoupil silnější kalibr: chtějí-li dopravci jezdit po trati, o kterou SŽDC nemá zájem, pořádně jim to zkomplikujeme.
Z jízdu na tzv. trati s nulovým provozem (tedy na trati bez pravidelné dopravy) zaplatí odvážlivec za jednu trasu 600,- Kč, zatímco v loňském roce platil 25,- Kč. Tedy ceny stoupla o neuvěřitelných 2400%. Jedná se o poplatek za tzv. přidělení kapacity, což je administrativní úkon jednoho pracovníka (přídělce kapacity) spočívající v obsluze počítače s instalovaným informačním systémem. Informační systém (který užívají i dopravci) je stále stejný, přídělců kapacity spíše ubývá. Cíl tohoto „opatření“ je jediný: znechutit dopravcům jejich práci. Z právního hlediska jde ovšem o bezdůvodné obohacení.
Aby toho nebylo málo, na tratích, kde není provozována tzv. doprava v závazku veřejné služby (doprava dotovaná krajem nebo státem) došlo ke zvýšení ceny za použití dopravní cesty a to na úroveň nejvyšší ceny pro nákladní dopravu na tzv. koridorových tratích. Cena je stanovena výměrem ministerstva financí, ale v pozadí návrhu cenové regulace lze vystopovat rukopis SŽDC. V průměru se cena pro osobní vlak s jediným motorovým vozem v průměru zvýší o více než 800%. Cena je přitom dána zejména složkou zvanou „řízení provozu“, na většině takových tratí je řízení provozu velice levné, na tratích se zjednodušeným řízením provozu se na řízení provozu dokonce podílí strojvedoucí dopravců. Ke zvýšení cen není žádný důvod, ovšem kromě už citovaného záměru znechutit dopravcům jízdu po takových tratích.
Na tratích kde není provozována tzv. doprava v závazku veřejné služby jezdí ale nákladní vlaky. I pro ně se cena zvýší, i když ne tak dramaticky, jako pro vlaky osobní. Na některých tratích zřejmě nákladní doprava skončí a nastoupí kamiony . Na silnicích 2. a 3 třídy se neplatí mýto a rozbité silnice zaplatí někdo jiný.
Proč taková urputná snaha o likvidaci tzv. ztrátových tratí? SŽDC tvrdí, že jejich provoz je příliš nákladný, proto je třena je zrušit. Po jejich zrušení ovšem dojde i k fyzické likvidaci, která rozhodně není zadarmo - uvádí se, že likvidace 1 km tratě včetně odstranění ekologické zátěže (např. impregnované pražce, kontaminovaný štěrk) stojí dnes kolem 8 mil Kč. Správu železniční dopravní cesty přitom stojí udržování tzv. ztrátové tratě kolem 100 tis. za kilometr. Tady nastupuje neúprosná matematika: „investice“ spojená se zrušením tratě by se vrátila až za neuvěřitelných 80 let (!).
Zdá se, že to dnešní manažery SŽDC ale ani nezajímá: zruší-li dráhu, její fyzická likvidace nastane až za několik let. To už manažeři budou na jiných postech, nebo v penzi a starat se bude někdo jiný. A stejně to zaplatí daňový poplatník ......
[20.02.2012]